úvodní stránka » o Karlových Varech » lázeňství a prameny

Lázeňství a prameny

Historie karlovarského lázeňství

Teplým zřídlům na území dnešních Karlových Varů prý lidé přisuzovali léčivou moc už dávno před založením Karlových Varů. První historicky dochovaná léčba se ale uskutečnila na sklonku 14. století, kdy Karel IV. koupal své nemocné nohy v minerální vodě jednoho z pramenů.

Od té doby až do 16. století se karlovarští lékaři drželi výhradně tohoto způsobu lázeňské léčby. Podnět k zamyšlení nad využitím pramenité vody i k vnitřnímu užívání dal doktor Václav Payer v roce 1521. K dokonalosti dovedl tuto metodu ale až dr. David Becher, který se zároveň zasloužil o vyváženost lázeňských pitných kúr.

Zlaté časy

Lázně zažívaly své vzestupy i pády. Návštěvnost ovlivňovaly jak živelné katastrofy, tak i válečné konflikty. Od 18. století se začaly Karlovy Vary rozvíjet a jejich postavení mezi ostatními evropskými lázněmi značně vrostlo. Byly zakládány první veřejné lázeňské budovy a stavby. Město prosperovalo nejen díky zámožným lázeňským pacientům, ale také díky příjmům z prodeje minerální vody a vřídelní soli.

Proslulé evropské lázně se odmlčely na téměř 80 let

Oblíbenost Karlových Varů stále rostla a počet návštěvníků se každoročně zvyšoval až do začátku 1. světové války. Po té přišla světová hospodářská krize, 2. světová válka a nakonec znárodnění. Vždy když se lázně začaly vzpamatovávat z nějaké „pohromy“, přišla další rána.

Po sametové revoluci (1989), kdy se ke slovu opět dostala demokracie, se začaly pomalu rekonstruovat zchátralé budovy a modernizovat lázeňské provozy. Od té doby jsou lázně opět schopné konkurovat ostatním evropským lázeňským městům.

nahoru

Indikace lázeňské léčby

Díky specifickým vlastnostem karlovarských minerálních pramenů a možnosti jejich téměř univerzálního využití se v Karlových Varech léčí pacienti s různými nemocemi. Mezi ty nejčastěji léčené patří:

onemocnění zažívacího ústrojí
poruchy látkové výměny
diabetes
dna
obezita
paradontóza
choroby pohybového ústrojí
nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest
stavy po onkologických nemocích
neurologická onemocnění
apod.

Nabídky léčebných procedur se lehce liší sanatorium od sanatoria. Záleží na specializaci a vybavenosti zařízení.

Zde najdete seznam lázeňských hotelů a sanatorií.

nahoru

KOLONÁDY A PRAMENY

Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Ze 79 pramenů různé vydatnosti je 13 zachyceno a používá se k pitné kúře.

Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.

Sadová kolonáda

Vydejte se příjemnou procházkou „po stopách pramenů“

Sadová kolonáda

Původně sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda však zůstala stát a v nedávné době byla kompletně zrekonstruována. Na kolonádě a kolem ní najdete 3 minerální prameny.

Název	Popis
Pramen Hadí 30°C	S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě.
Pramen Sadový 47,4°C	V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády. Je přístupný od 6:00 do 18:30 každý den.
Pramen Svoboda 60°C	Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

Mlýnská kolonáda

Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)

Původní Zítkova vize o vzhledu neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Po svém dokončení nebyla kolonáda přijata s velkým nadšením. Prý neladila s charakterem lázeňského centra.

Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy.

Název	Popis
Pramen Skalní 53°C	Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.
Pramen Libuše 62°C	Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.
Pramen Kníže Václav I 65°C	Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.
Pramen Kníže Václav II 58°C
Pramen Mlýnský 56°C	Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.
Pramen Rusalka 60°C	Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

Tržní kolonáda

Tržní kolonáda (1883, Fellner a Helmer)

Dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu, měla podle plánu zastřešovat zřídla jen pár let. Když už však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci.

Název	Popis
Pramen Tržní 62°C	Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.
Pramen Karla IV. 64°C	Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.

Zámecká kolonáda (1911-1913, Friedrich Ohmann)

Najdete ji nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Ve vnitřních prostorách té dolní je umístěn reliéf Ducha pramenů. Kolonáda byla dlouhá léta uzavřena. Veřejnosti je opět zpřístupněna od roku 2001, kdy prošla celkovou rekonstrukcí.

Název	Popis
Pramen Zámecký dolní 55°C	Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO₂ než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.
Pramen Zámecký horní 50°C

Název

Popis

Pramen Zámecký dolní 55°C

Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO₂ než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.

Pramen Zámecký horní 50°C

Vřídelní kolonáda

Vřídelní kolonáda (1969 - 1975, prof. Votruba)

Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí bude v blízké době znovu zpřístupněna exkursní trasa.

Název	Popis
Vřídlo 72°C	Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů.

nahoru

Desatero pravidel karlovarské pitné kúry

Karlovarská termální minerální voda je složitou, vysoce koncentrovanou směsí přírodních látek. Není určena k stálému či neregulovanému užívání.

Karlovarskou termální minerální vodu je doporučeno užívat výhradně po konzultaci s lázeňským lékařem s potřebnou erudicí.
Karlovarskou termální minerální vodu je pro dosažení plného léčebného efektu doporučeno užívat v blízkosti pramenních vývěrů.
Karlovarskou termální minerální vodu je doporučeno pít výhradně z tradičně tvarovaných porcelánových či skleněných pohárků.
Léčebnou kúru není vhodné kombinovat s konzumací alkoholu či s kouřením tabákových výrobků. Škodlivá je i pasivní inhalace tabákového kouře.
Součástí pitné kúry je i tělesný pohyb. Je proto doporučeno užívat vodu při pomalé chůzi.
Pitná kúra by měla probíhat v duševní pohodě, beze spěchu, v uvolnění.
Pitnou kúru je doporučeno opakovat v lékařem stanovených periodách.
Pitná kúra je malou slavností, v jejím průběhu nelze rušit ostatní klienty.
Minerální vodou nelze zalévat okolostojící rostliny nebo ji vylévat na podlahu kolonádních prostor.
Při odběru vody z pramenní vázy se z hygienických důvodů nelze dotýkat pramenního stojanu či výtokových trubic.