úvodní stránka » o Karlových Varech » památky a významná místa » církevní stavby

Církevní stavby

Kostel sv. Máří Magdaleny
(1737, Kilián Ignác Dientzenhofer)

Barokní chrám byl postaven na místě bývalého gotického kostela. Při prohlídce si všimněte cenného oltářního obrazu. Bohoslužby se tu konají denně.

V podzemí chrámu se nalézá unikátní pohřební kaple. Jsou zde uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova. Dříve se uvažovalo o vytvoření kostnice. Tento nápad však nebyl nikdy realizován. Prohlídky barokní krypty zajišťuje Infocentrum.

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla
(1898, Wiedemann)

Vzorem pro stavbu tohoto pravoslavného chrámu byl kostel poblíž Moskvy. Tuto výraznou stavbu ani omylem nepřehlédnete. Je zasazena mezi převážně secesní vily v ulici Krále Jiřího. Bohatá výzdoba kostela byla částečně sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu. Její součástí je i reliéf ruského cara Petra Velikého.

Hřbitovní kostel sv. Ondřeje (1500)

Byl postaven v gotickém slohu a v roce 1841 přestaven. Na bývalém hřbitově (dnes Mozartův park) je pochováno několik významných osobností jako dr. David Becher, dr. Jean de Carro, architekt F. Gilly a další.

Evangelický kostel sv. Petra a Pavla (1856, Zeissig)

Evangelický kostel byl postaven na sklonku 19. století v novorománském slohu. Najdete ho u Císařských lázní.

Anglikánský kostel sv. Lukáše (1877, Dr. Mothes)

Kostel byl postaven na Zámeckém vrchu v pseudogotickém stylu. Stavba probíhala za finanční podpory anglických lázeňských hostů.

Kostel sv. Urbana (13. stol.)

Nejstarší dochovaný objekt města leží v městské části Rybáře. Vznikl patrně ve 2. pol. 13. stol. v rámci kolonizace.

Románský kostelík sv. Linharta (13. stol.)

Ruiny této románské stavby leží poblíž lesní kavárny Linhart. První zmínka o kostelíku pochází již z roku 1246.

Kostel sv. Anny, Sedlec (1738, Jan Schmid)

Poutní barokní kostel postavený v letech 1738-45 stavitelem Janem Schmidem na místě gotického kostela z roku 1290.

Kostel byl vysvěcen sv. Anně Samotřetí, udivují jeho veliké rozměry, když je známo, že v r. 1750 žilo v Sedlci pouze 250 lidí. Účelem stavitele a stavebníka bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, jenž by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela.

Půdorys kostela tvoří obdélník, je jednolodní s bohatou štukovou výzdobou, která zejména je působivá ve vítězném oblouku kněžiště. Nástropní fresková výzdoba je od El. Dollhopfa z r. 1740-1750. Na východní straně vyrůstá z tělesa kostela věž, zdobí ji pilíře ve zdi a nad nimi trojí římsa. Pohled po stránce architektonické ruší poněkud nízko položená báň s lucernou. Kolem kostela byl starý obezděný hřbitov, zrušený v r. 1836. Za ním je sloup Bolestné P. Marie z r. 1716.